Ostatní

Víkendové setkání

Written by Petra Rážová on .

Dopoledne v pátek vyjíždíme, Indy už se nadšeně nacpal do auta a já se jdu rychle rozloučit s Hagym, který na mě hází smutné oči, proč že on nejede a jede jen Indy a s příslibem brzkého vynahrazení odjíždíme. Po hodině jízdy vystupujeme a s díky se loučím s rodiči, kteří jedou dál, směr Polsko

Indy

Dopoledne v pátek vyjíždíme, Indy už se nadšeně nacpal do auta a já se jdu rychle rozloučit s Hagym, který na mě hází smutné oči, proč že on nejede a jede jen Indy a s příslibem brzkého vynahrazení odjíždíme. Po hodině jízdy vystupujeme a s díky se loučím s rodiči, kteří jedou dál, směr Polsko.
V dálce vidím Matildu, no je to jasný, hned se na Indyho vrhá a skáče mu po hlavě. Ten se na ni zjevně taky těší, protože ji vše oplácí a s velkou radostí si proškubávají kožichy.
Dopoledne nás paní Keslová opět, jako na minulém ASAPu, zasvětila do tajů úpravy psa před výstavou a klasické péče o srst. Toto téma je nevyčerpatelné, takže zaujatě posloucháme a sledujeme její ruce, jak obratně se perou s hustou srstí.
Po obědě se vydáváme na výlet do nedalekého Babiččina údolí.
Myslím, že procházka nám všem prospěla, já osobně jsem se podívala do míst, které jsem navštívila naposledy někdy v dětském věku a osvěžila si staré vzpomínky jako Viktorčin splav, pomník Babičky s dětmi, Sultánem a Tyrlem.
Slunce celkem pálilo a někteří čtyřnozí nedočkavci se šli schladit do místního potůčku, ti dvounozí se ochladili u stánku se zmrzlinou. V poklidu jsme se vrátili na parkoviště a odjeli zpět do kempu, kde už na mě čekal nedočkavý Michal.
Po následné večeři jsme poseděli v hospůdce a probírali vše možné i nemožné. Blížila se sedmá hodina, čas našeho odjezdu.
No nechtělo se nám, koukali jsme na sebe navzájem s nezodpovězenou otázkou zda zůstat či odjet.
Přespat nebyl problém, Matilda nám bratrsky věnovala konzervu, další sraz v nedohlednu… Zůstaneme! A vyplatilo se.
Na sobotu bylo na plánu několik přednášek na téma canisterapie, chov, zdraví, průběhy výstav a s tím spojená soutěž.
Už jsem chtěla jít přečísnout Indyho, když v tom mi bylo oznámeno, že psi jsou ze hry výjimečně vyřazeni, zastoupíme je my, majitelé.
Každý obdržel pořadové číslo, byl zařazen do třídy a postupně ohodnocen.
Asi si dokážete představit, jak nelehký úkol byl hodnotit nás lidi. Ba snad snazší je hodnotit psy. Ty jsou přeci jen typově vyrovnanější 
Během soutěžení jsem si vysvětlovali, kdy kam nastoupit do kruhu, kdo může soutěžit dále a kdo je vyřazen, jaký titul co znamená atd…
Soutěž měla velmi zábavný charakter, což jsem ocenili všichni a užili si spoustu zábavy.
Pochopila jsem spoustu souvislostí s udělováním titulů a dalším postupem do závěrečných soutěží, ve kterých jsem dost tápala.
I naši psi si užili kopec srandy, vylítali se, pohráli a taky navazovali důvěrné vztahy.
Jako třeba Indy, který se zamiloval do hnědovlásky Brendy. Že by ta hnědá kukadla?

Image


No prostě fajn víkend s fajn lidmi. Myslela jsem, že to bude jenom o výcviku nebo tak nějak, ale ono to bylo naprosto o všem.
A pokud jsem měla pocit, že toho vím dost, po květnovém ASAPu jsem si musela přiznat, že toho vím vskutku málo a je pořád co se učit.

Upřímné dík všem, kteří ASAP organizovali a připravovali.

Petra Rážová a Indy

Vytisknout