První krůčky ve výchově štěněte

14. února 2009 se na libeňském kynologickém cvičišti na klubové akci sešla asi desítka fundlandích štěňat a jedno landsérské. Naším úkolem bylo seznámit majitele těchto tří až pětiměsíčních „medviďat“ se správnou socializací a některými pravidly slušného chování fundláka. Utajeným a skrytým záměrem bylo nadchnout pro výcvik a začlenit zúčastněné do klubové party, se kterou jezdíme na pravidelná cvičení.

 

Výcvik začal správným nasazením obojku a upozorněním na nesprávné použití jeho polostahovací řetízkové podoby. V tomto věku není ještě vhodné jeho použití pro správný rozvoj krční páteře. Po důkladném prozkoušení se nacvičovala správná povelová technika s odpovídajícím zabarvením hlasu při pochvale či trestání pejska. Nutno říct, že ne každý se zbavil ostychu a tuto část výcviku sám vyzkoušel. Pravda je, že náhodný kolemjdoucí by si mohl myslet, že se celá skupinka lidí zbláznila, když nahlas vykřikuje do prostoru „fuj“ různou intenzitou hlasu. Protože měla celou dobu štěňata na volno, následovalo radostné přivolávání a ukázky nejčastějších chyb při tomto typu cviku. Většina majitelů měla tendence okamžitě po přivolání pejsky uvazovat na vodítko. I toto nácvik odhalil. Protože jsou všichni pejsci potenciálními šampiony, následoval nácvik ukázání zubů. Ty je potřeba ukazovat rozhodčímu na výstavě. V poledne už štěňata předváděla, jak jsou samostatná a jak snášejí samotu. Páníčkové zavřeli své svěřence do kotců a sami zvládli občerstvení. Psí mrňata to ustála velmi dobře, ale někteří majitelé mírně panikařili a neustále kontrolovali, zda jejich miláček v kotci nebrečí. Kupodivu ve zdraví přežili všichni a po dalších hrátkách se mohlo domů.

Doufám, že se všem setkání líbilo, a jako já se všichni těší na další. Přece jen chviličku potrvá, než se všichni dostanou do ruky klubového výcvikáře Petra Šimka a z výchovy se pomalu překulí do výcviku.

 

Markéta Kubištová

Foto Tomaš Zachat a Jiří Janda,. red.JJ

 

				link na další foto