Poslední dubnová sobota se nesla ve znamení červencových teplot, na obloze ani mráček a libeňský cvičák přivítal smečku novofundlanďanů s jejich pány. Pro nás s Gachonkou to byla první podobná zkušenost. Dokonce jsme měli v plánu pojmout tento článek podobně jako Jarka a Vašek Krausovi, když jejich Goldie popisovala svýma očima lednový výcvik v Dubnici.
Ovšem naše Gachonka, přestože je skoro půlnoc, pořád spí na zahradě zmožena zážitky.
V 9:30 byl ještě příjemný chládek a pejsci plni elánu. Brzy se začalo s výcvikem ve skupině. Pod vedením Petra Šimka najednou defilovali Dumas, Garfield, Gachona, Gerda, Goldie, Asta, Bert a Fló Braun. Z povzdálí ještě dění sledovali Dasty, Bad a D'Yvonne. Parta byla pro dopolední program kompletní a pro nás začátečníky přišlo hafo nového. První naše zjištění, pro jiné možná samozřejmé, bylo, že ten kdo se tu musí učit jsou psovodi a ne jejich miláčci. Pejsci ve skupině nejen plnili co měli, ale navíc zcela zaslouženě brakovali pánům jejich zásoby odměn a pamlsků.
Petr Šimek se pak věnoval každému individuálně a my se dále utvrzovali v tom, že v první řadě musí být vycvičen pán. Ostatně, když potom nastoupila Gachonka, byl jsem to já, kdo si pořád v duchu opakoval: „V pravé vodítko, levou přitlačit, a ještě sáhnout pro pamlsek a chválit a chválit." No samozřejmě, popletl jsem to mnohokrát, ale Gachonka i Petr měli trpělivost. Závěrem dopoledního programu přišel na řadu Dumas a Dasty.. pochopil jsem-výmluva, že to nejde, neprojde.
Polední pauza v chládku u stolu plného občerstvení umožnila doplnit energii na odpolední cvičení. Během ochutnávání výtečných dobrot se dolaďoval program následujících akcí a postupně se ke skupině ještě připojila Hillary a Adéla. Zpět na cvičák!
Slunko pálilo a všichni pejsci a skoro všichni lidé hledali zbytky stínu. Každý z nás si zkoušel co bylo potřeba a učil se a učil se. Stovky povelů zazněly, pejsci naběhali stovky kroků, ale co čnělo nade vše byl z mého pohledu Petr Šimek, který vydržel bez přestávky v parnu opakovat mnohokrát vyřčené. Přečetl jsem si jak Petr píše, že výcvik musí být systematický, pravidelný a přesný. Popravdě svou trpělivostí v dnešním parném odpoledni určitě minimálně nás přesvědčil.
V chládku se dojedly dobroty, doladil kalendář a příjemně strávený den mohl skončit. Nejen nám, ale i Gachonce, která si během psaní tohoto článku lehla vedle nás na gauč, se dnešek moc líbil a hodně nám dal.
