Jste zde:  
||
||
||
||
Výcvik v Praze dne 10. března 2012

Výcvik

Výcvik v Praze dne 10. března 2012

LibeňVyrůstala jsem s briardy a byla přesvědčena, že to budou vždy jen briardi. Tedy do té doby, než jsem viděla fotku novofundlanďana. To je on! Prototyp krásného, ušlechtilého psa, který je hodný, milý, mazlivý, miluje děti, nekouše a bude mít tak kolem 50 kg. Omyl!

Vystoupili jsme za pět minut deset u ZKO Libeň a všude kolem velká „telátka“. Podívala jsem se na ně, na náš Mini Cooper… Tady je něco špatně. Věděli jste, že 10 měsíční štěňátko může mít i přes 70 kg?

Sešlo se asi 20 psů, kteří se rozdělili na 2 skupiny - štěňátka a dospěláci. Naši štěněčí skupinu měla na starosti Markéta Kubištová a dospěláky Petr Šimek.

Výcvik u štěňátek probíhal tak, že se jim dala volnost a oni se váleli v trávě:o) Cvičeni byli především páníčci a to od samotných základů. Například:Libeň

  • Pes by měl slyšet na své jméno.
    V průběhu výcviku úspěšnost cca 40 %, po několika týdnech „usilovného“ řvaní jména Arthur se úspěšnost zvýšila na 80 % (pokud jsme na procházce i s naší kočkou, úspěšnost přivolání se snižuje zpět na 40 %).
    Tip:
    Pro zvýšení úspěšnosti, zkuste volat vyšším hlasem, případně mávat rukama… aneb dělat ze sebe blbečka. Nevěřila jsem, ale opravdu to funguje.
  • Pokud si pes hraje, má jinou zábavu a tak vás ignoruje. Jestliže neposlechne na přivolání, jděte za ním a připněte si ho na vodítko. Stále na něj volat, nemá smysl.
  • Pakliže potřebujete psa zaujmout, běžte od něj! Při běhu stále sledujte psa, zda běží za vámi.
    To jsem zkusila na výcviku a zadnicí narazila do plechové, na štorc postavené překážky, protože jsem se dívala na Arťase. Ale přiběhl… a jelito zůstalo dalších 14 dní.
    Tip:
    Můžete se zkusit i psovi schovat, jestli vás bude hledat (vl. zkušenost – nehledá) nebo si dřepnout na bobek. Pes si pak myslí, že jste daleko (vl. zkušenost – je mu jedno, že jste daleko).

Říkáte si, to jsou informace pro začátečníky. A máte pravdu. Ale to jsou věci, se kterými se budeme setkávat celý psí život a možná bychom na některé základní věci neměli zapomínat…

A jak to probíhalo u dospěláckého tábora? Přiznám se, že jsem se věnovala hlavně naší skupince, ale občas jsem mrkla, že velcí pesani jsou na jiném levelu a většinou šlapali jak hodinky… Občas se ozvalo: „Jak to na něj voláš? Vždyť tě nemůže slyšet!“ nebo „Vy jdete jak ovce!“ Výborný!:o) Na druhé straně jsme se tím skvěle bavili. Ale taky nás to čeká… :o)

Asi po 2 hodinách přišla pauza. Pesani se odložili do kotců a šlo se do klubovny, kde jste si mohli dát čaj a něco dobrého na zub. A oproti venku tam bylo krásné teplo.

Poté výcvik pokračoval, ale my bohužel museli jet. I tak byl malej utahanej…Libeň

********************************************

Co si z toho odnesl Arťas?
Existují větší psi než on a díky bráškovi umí „ojíždět“:o) A když na něj panička zavolá jménem, je lepší, když přijde, protože ho čeká piškot.

A co jsem si z toho odnesla já?
Že bych některé věci asi měla dělat jinak… a dělat ze sebe blbku není občas na škodu:o)

********************************************
Výcvik byl super, ale určitě to není o tom, že jednou za čas přijdete na pár hodin cvičení, ale chce se tomu věnovat pravidelně.

Rozhodně se na další výcvikový den těšíme a určitě dorazíme. A jestli nejste bábovky, tak dorazíte taky! A kdy? Ha… nechte se překvapit:o)

Díky moc všem za organizaci!!!

Vytisknout E-mail