Letošní mezinárodní výstavě v Praze dominovali Novofundlanďani a to nejen v exteriéru, ale i ve výkonu. Jak se to všechno seběhlo?

{nomultithumb}

Novofundláci, kteří jsou již tradičně vystavováni na MVP v neděli, se přihlásili v docela pěkném počtu 34, což slibovalo slušnou konkurenci. A konkurence opravdu dorazila. Když rozhodčí Jiřina Jandová zadala titul BOB Dreamdancerovi v.d. Wässernach, většina přihlížejících projevovala souhlas potleskem. Mysleli jsme si, že co se exteriéru týče, je vše skončeno a my se můžeme věnovat již jenom "vodě", neboť v obou výstavních dnech se uskutečnilo předvádění nácviku vodní záchrany v umělém transportním bazénu, který přivezl BAG-RHV z Německa. Jaké bylo naše překvapení, když v následující soutěži o vítěze skupiny FCI II. vyhrál P. Krotsch s Dreamdancerem i titul BIG. Jeho postup do soutěže o vítěze druhého dne výstavy jsme pak považovali víceméně za formální, neboť je "mnoho povolaných - málo vyvolených". To, že i tuto soutěž vyhraje, nečekal opravdu nikdo. Tuto soutěž posuzoval zkušený rozhodčí pan Václavík. Ovšem překvapením nebyl ještě konec, neboť Dreamdancer se stal vítězem celé výstavy, tedy vítězem obou dvou dnů a získal titul BIS, který mu udělil MVDr. Stanko, dlouholetý rozhodčí pro skupinu FCI II. A paní Jandová byla v skrytu duše ráda, že její prvotní šťastná volba byla takto nezávisle potvrzena dalšími dvěma rozhodčími. Závěr výstavy se pro nás tím tak trochu protáhl a práce ve vodě v pozdním nedělním odpoledni se již netěšila takové pozornosti a bylo znát, že se schyluje k závěru.

Co se vodního předvádění tréninku vodní záchrany týče, i když jsme ho již nějaký čas plánovali, přece jen v nás hlodal červ pochybností, zda-li se to podaří uskutečnit. Vždyť je potřeba přitom zajistit a zasponzorovat tolik věcí… Jenom cesta nákladního vozu se složeným bazénem není zrovna maličkost. Nicméně díky vstupu do Evropské Unie odpadla alespoň překážka v podobě Karnetu a celních formalit. Kdyby měl náklaďák stát ještě třeba dva dni v Rozvadově, jako tomu bylo dříve, asi bychom si o takovéto akci mohli nechat jenom zdát.

Vždyť už jenom to, že musel přijet ještě druhý obytný vůz, poskytující zázemí a dvě auta se psy a jejich doprovodem, byla nemalá starost. A všechny ubytovat a nakrmit, zkrátka obstarat vše, co s takovou akcí souvisí. A hlavně zajistit vodu a požární hadice, neboť naplnit takový bazén také není maličkost.

Šéf celé akce, pan Thomas Schreiber, který je nejen tajemníkem BAG-RHV, ale i tím, kdo mobilní bazén pro výcvik vodní záchrany vymyslel a hlavně zrealizoval, přijel s technickou částí týmu již ve středu. A hned se začalo stavět. Práce šla dobře od ruky, (trochu i s naší pomocí) a tak krátce před půlnocí byl bazén postaven a naplněn. Trochu i s pomocí nebes, neboť díky večerní průtrži mračen přibylo ještě pěkný pár set litrů.

Na čtvrtek a pátek jsme sice plánovali trénink, ale voda byla ledová - čekali jsme, že ji sluníčko přeci jenom trochu poohřeje. Thomas byl toho názoru, že psi, kteří byli pro tuto akci vybráni, jsou dost zkušení a bude lépe, když se na sobotu a neděli budou spíše těšit, než aby byli "přetrénovaní". Ostatně jedná se přece o ukázky nácviku a nikoliv předvádění mistrů světa. Nechali jsme tedy psy seznámit s prostředím a trénink byl omezen na 2 hodiny denně. Ve čtvrtek a pátek jsme hosty seznámili s pražskými pamětihodnostmi, ale hlavně jsme diskutovali o zkušenostech s vodní záchranou. Rozhodnutí Thomase se ukázalo naprosto správné a psi v sobotu i v neděli pracovali s ochotou a radostí a hlavně velmi dobře. Však to také diváci odměňovali hlasitým potleskem.

V neděli se na část ukázek přišel podívat předseda ČMKU MVDr. Jiří Ohlídal a ředitel MVP Praha tajemník ČKS Jiří Šiška. Co nás všechny ovšem příjemně překvapilo, byl zájem zpravodajské redakce TV Praha, kterou zajistila Jitka Hořáková. Ta si přijela nejen natočit část nácviku, ale skutečně odvysílala i dvakrát jejich sestřih.

Z našich členů jsme byli zastoupeni Radkou Víchovou s Albertem od Třebízské skály, Bohumilem Matuchou s Beethovenem Laboma, Jitkou Hořákovou s Carie Canadian Beardog, Věrou Čermákovou s C'Astou a Badem od Trojské skály a Markétou Kubištovou s fenkou Ketty.

To, co ovšem předváděly Markéta s Ketty a Věra s Badem, byl výcvik "paar excelans" a Thomas neopomněl zdůraznit, že by ocenil, vzhledem k jejich výkonu a způsobu práce se psem, kdyby obě přijely i na předvádění do Německa, např. na podzim do Stuttgartu.

Na téma vodního výcviku v nafukovacím bazénu bylo v našem Zpravodaji již uveřejněno vícero příspěvků. Princip práce v bazénu je skutečně geniálně jednoduchý - co psa naučíte snadno, rychle a hlavně přesně na malé vodní ploše a navíc s využitím dalších pomocníků ve vodě, to potom pes zvládá samozřejmě i na volné vodní ploše. Přitom se minimalizuje možnost získání nežádoucích návyků. Instruktor má možnost vše sledovat z bezprostřední blízkosti a neprodleně reagovat. Skutečně je možno nacvičit ve třech dnech to, co by na volné vodě trvalo mnohem déle.

Vykládáte-li metodiku nácviku práce ve vodě, často je to v praxi o dost jiné. Co pes, to originál, o psovodu ani nemluvě. Ocenili jsme proto, že ČKS nám umožnil realizaci praktického předvedení v rámci MVP v Praze před širokou veřejnosti a ukázat psy i z jiné stránky.

Základem všeho jsou prvky z cviků poslušnosti, tj. v první řadě ovladatelnost psa a aport. Samozřejmým předpokladem je vzájemná důvěra psa a psovoda. Proto prvním základním cvikem bylo jejich souběžné plavání (viz obr. 1). Nácvik aportu není jenom aport sám, ale důležitý způsob jak psa ve vodě nenásilně usměrnit (viz obr. 2).

V průběhu nácviku aportu se pokračuje tak, aby pes uchopil aport, který drží pomocník stojící ve vodě a přiměje, resp. naláká a dovede psa po uchopení předmětu, aby pomocníka obeplaval. Smyslem tohoto postupu je, aby tonoucí měl dostatek času a možnosti se psa v klidu během obrátky zachytit. Další, nezanedbatelnou předností tohoto způsobu je, že pes neplave přímo proti osobě a nemůže ji tudíž ohrozit. Kromě toho ani tak není přímo ohrožen chaotickou a zběsilou snahou tonoucího se zachytit jakkoliv a čehokoliv, tzn. hlavy a krku psa - pes potřebuje mít obojí zcela volné.

V této souvislosti je třeba zdůraznit užitečnost postroje. Jeho použití není sice nezbytnou podmínkou, ale přináší mnohé výhody. Ať se již jedná o možnost zachycení, ale i usměrnění psa a nebo v případě kombinace s vestou zvýšení vztlaku, což ve vlnách a s tonoucím také podstatně zvyšuje bezpečnost obou. Nezanedbatelné je také vědomí souvislosti mezi nasazením vesty a tréninkem, které u psa vzniká a usnadňuje nácvik, obdobně jako u stopařského postroje u nácviku stopy (viz obr. 3)

Teprve následně se začínalo s výukou tahání různých předmětů. Jeden z nejčastějších předváděných cviků bylo tažení záchranných prostředků, jako např. záchranná bóje, prkno nebo kruh. Přitom je důležité, aby pes nepouštěl aport u břehu, tedy ještě ve vodě, ale až na pevné půdě nebo na člunu (viz obr. 4). Vrchol tréninkové série byla práce se člunem. Nejprve jeho tažení psem, který byl ze břehu vyslán. Následný cvik, kdy pes plovoucí na člunu skočil do vody a odtáhl jen ven, byl již náročnější. Velmi pěkným cvikem bylo uchopení konce lana psem na břehu a přenesení na člun. Vrcholný výkon pak předvedla Tinna s fenkou Henriete, když podplavala převrácený člun a osobu uvězněnou pod ním ve vzduchové kapse vytáhla ven a dotáhla je ke břehu. Tento cvik přivedl diváky nejen v úžas, ale vyvolal jejich opravdové nadšení.

Co říci na konec? Zažili jsme sice perný týden, ale korunovaný dvěma, nejen velmi úspěšnými dny, ale plnými zábavy a radosti. Je nutno poděkovat všem, kteří přispěli ke zdaru této výstavy i předvádění vodních prací. Ať již to byli naši němečtí přátelé od záchranářů v čele s Thomasem Schreiberem s manželkou Soňou i Nicol a Yvonne, (Lümmel u. Laura), z Wasserarbeitsgruppe Thein-Main Uschi u. Franz Gutscher (Ambra u. Benji). Silke Vogler s přít. Grego a Tinna Hoppen s přít. Heiko (Henriette).

Manuel Schreiber se svým přítelem Alexandrem, zajištující dopravu techniky nebo naši členové Novofundlandklubu ČR. Naše předvádějící jsem již prezentoval, ale je nutno poděkovat i těm, kteří bazén nejen stavěli, ale i bourali a přišli jej v pondělí skládat, neboť to je mnohem obtížnější, než ho stavět. Zde je nutno poznamenat, že pánové Jaroslav Vích, Jakub Janda, Igor Fedak a Milan Čermák se svými spolupracovníky odvedli tak vynikající práci, že Y. Schreiber napsala: "Poprvé za celá ta léta je bazén složen s takovém stavu a rozměru, jako přišel z fabriky." Samozřejmě je nutno poděkovat hlavním sponzorům: spol. Kuschel GmbH a JJJ-SAT & BESIE s.r.o. Nemalý dík patří i vedení PVA Letňany v čele s panem Jiřím Steinerem, který nám vyšel ochotně vstříc zejména při stavbě bazénu. A v neposlední řadě i pořadateli výstavy, Českému kynologickému svazu v čele s tajemníkem Jiřím Šiškou za podporu celé akce a Jiřímu Budskému, který velmi významně přiložil ruce k dílu a pracoval s námi dlouho do noci. No a všechny zúčastněné nakrmily paní Jiřina Jandová s Olou a Blankou Roškotovou.

Všem ještě jednou dík a omluva těm, které jsem nevzpomenul - jejich podíl není o to menší.