Novofundlandklub ČR přeje všem chovatelům, členům a majitelům novofundlandských psů pohodové prožití Vánoc a úspěšné vkročení do roku 2011.
Vánoční přání
V roce 1998 se Mirkovi splnil jeho velký sen: s Káťou zamluvili v chovatelské stanici Česorp štěně novofundlandského psa, Goddyho. Byla jsem to paradoxně já, kdo se nemohl vyrovnat s přítomností tak velikého zvířete u nás doma. Sice jsem od dětství po psu toužila, ale představovala jsem si něco menšího, skladnějšího a méně chundelatého. Trvalo dlouho, než se Goddymu podařilo vlízat a vlísat se do mé přízně a bylo to náročné pro všechny zúčastněné.
Pamětlivi pokynů naší paní chovatelky, Jarky Kolaříkové, jsme absolvovali svod a začali jsme sbírat zkušenosti na výstavách. Dodnes mám v živé paměti jednu z našich prvních klubovek, která se konala na Císařském ostrově. Téměř nikoho jsme neznali, tak jsme se postavili stranou a těšili jsme se, až budeme moci předvést naše krásné zvíře. Známka dobrá sice nebyla tím kýženým ohodnocením, které bychom si bývali přáli, neboť v našich očích byl Goddy nejhezčí, ale ani tento, ani mnoho dalších neúspěchů nás neodradily od toho, abychom dál jezdili na výstavy a účastnili se klubových akcí. Z neznámých tváří, které jsme v počátcích našeho kynologického snažení potkávali, se časem staly tváře známé. Ze známých tváří se postupně stali známí, velmi dobří známí, kamarádi a fantastičtí přátelé. Když odešel Goddy, na jeho místo přišel Bertík a nedávno jsme do party přibrali Arani. Po těch dvanácti letech, co žiji ve společné domácnosti s našimi psy, ráda přiznávám, že jsem zcela propadla jejich kouzlu a život si bez nich už vůbec nedovedu představit. A nejen bez nich, ale hlavně bez přátel, které jsem díky nim našla. A tak přeji vám všem, vážení a milí přátelé, kamarádi a velmi dobří známí, abyste prožili krásné a klidné Vánoce a spolu s vašimi černými, hnědými a strakatými pejsany vykročte šťastně do roku 2011.
Radka Víchová